Lidové písně Krkonoš

<< předchozí     úvod     následující >>

5

Proč ta Jizera tak hučí

1

Proč ta Jizera tak hučí,
snad nad naší láskou lká,
proč nemám být, můj Jeníčku,
proč nemám být navždy tvá.
Miluji tě z celé duše,
jak milovat dovedu,
přece tvoje, můj Jeníčku,
přece tvoje nebudu.

2

Škoda je, drahý Jeníčku,
kroků, kterýchs činíval,
kyž jsi každičkou sobotu,
za mnou večer chodíval.
Lásku věrnou slibvals mi
a já jsem ti věřila,
oklamals mě, můj Jeníčku,
toho jsem se dožila.

3

Budiž šťasten ve své lásce,
buď šťastnější než jsem já
s dívkou, s níž tě navždy spojí
ruka velebníčkova.
Tys mi vždycky říkával,
že mě věrně miluješ,
že mě v našem kostelíčku
od oltáře povedeš.

4

Ale marná tvoje slova,
slibovals a přísahal,
ty jsi zničil srdce moje,
tys mě strašně oklamal.
Nechci já ti, můj miláčku,
věru nechci klnouti,
k Bohu volám všemocnému:
vše raš ti prominouti.

5

Sbohem buď, miláčku drahý,
sbohem, sbohem, sbohem buď,
Bůh ti popřej stálé štěstí,
ve své lásce šťasten buď.
A až jednou v pozdní době
vzhlédneš k hvězdě milené,
s vroucí láskou vzpomeň sobě
na děvče opuštěné.

Tuto písničku mi ve svých 61 letech v r. 1955 zazpívala nadšená lidová zpěvačka babička Božena Mencová z Vrchlabí, která se v r. 1896 narodila v Horní Branné. Byli jsme si navzájem velmi sympatičtí. Před její smrtí 7. 8. 1965 jsem ji přijel z Českých Budějovic se svou chotí navštívit. Když jsme se loučili, ona neustále volala – jako v té písni: „sbohem, sbohem…“ Hodná a milá babička! Její „paměti“ a 2 sešity písní mi dala na památku. Text této písně je zde uveden pod č. 116.

1

Proč ta Jizera tak hučí, snad nad naší láskou lká, proč nemám být, můj Jeníčku, proč nemám být navždy tvá. Miluji tě z duše celé, jak milovat dovedu, přece, drahý můj Jeníčku, přece tvoje nebudu.

2

Vždycky jsi mně přisliboval, že mě věrně miluješ, že mě v našem kostelíčku od oltáře povedeš. Nechal ji mě opuštěnou, co mám nyní dělati? Mám se snad na tvoje štěstí se slzami dívati?

3

Musím ti však, můj Jeníčku, musím ti však štěstí přát, mé srdéčko zarmoucené nepřestane pro tě lkát. Až tě budu s jinou vidět, že s ní budeš sťasten žít, přestane snad srdce v těle pro tebe, Jeníčku, bít.

V této textové verzi byla píseň „Proč ta Jizera tak hučí“ zpívána národopisným souborem Krakonoš LŠU Vrchlabí.