21. Vývoj světového filmu

• film
  • nejmladší umělecký tvůrčí obor – vzniká na konci 19. století ve Francii – bratři Luis a August Lumiérovi předvedli 28. prosince 1895 v Paříži poprvé veřejnosti pohybující se obrázky
  • syntetické umění – zahrnuje v sobě celou řadu dalších uměleckých disciplín – hudba, literární, dekorační, … , technické požadavky (optika, chemie, …)
  • vysoká smyslová názornost a sdělnost – konkrétní, emotivní pro diváka => z nejpůsobivějších (zvuk, obraz) – větší získávací, přesvědčovací dopad
  • působí na nejširší vrstvy lidu
  • velmi populární (přes televizi)
• etapy vývoje filmu
  • zpočátku to nebilo umění ale možnost prosté registrace skutečnosti
  • éra němého filmu – první třetina 20. století
  • etapa zvukového filmu – začíná od roku 1927
    • první zdařile ozvučený film Jazzový zpěvák – americký
    • někdo odmítá zvukový film – Chapplin říká: „Dialog je pro film právě tak málo užitečný jako slovo pro Beethovenovu symfonii“
    • do konce 2. světové války
  • poválečná etapa
    • film prudce ovlivněn technikou
      • barevný film
      • ŠUPky – širokoúhlé promítání
      • stereofonní záznam zvuku
      • polyekranové promítání (na několik pláten) – vynálezce čes. režisér Alfréd Radok
      • panoramatické promítání – plátno do kruhu – diváci uprostřed
      • vůně
    • zlom – rozvoj televize
    • vznik filmových škol – Praha, Paříž, Moskva
      • u nás FAMU – patřila k nejuznávanějším na světě
    • velmi bohatá co do oblasti filmového žánru – válečný, katastrofický, akční, porno, psychologické, westerny (1. byl natočen roku #1963 – Velká železniční loupež; 1968 Tenkrát na západě – Henry Forda)
    • naše úspěšné filmy – historické velkofilmy, dětské filmy, animované loutkové filmy (Jiří Trnka – Staré pověsti české, Švejk; později Hermína Tyrlová – animované filmy – kapesníky, … , kromě loutek), dětské televizní večerníčky
    • velkou roli i propagace filmu – plakátová forma
    • otázka obchodu, prodeje, distribuce filmu
    • u nás promítány filmy z východu – i méně hodnotné
    • filmové festivaly – v Karlových Varech třídy A – nejvyšší úroveň – pár na světě
• mateřská země Francie – Lumiérové; pak rozvoj v Americe – Charlie Chapplin, Griffieth; v Rusku – Sergej Enznštejn – film Křižník Potěmkin (tento film hodnocen na celém světě jako film číslo 1)
• Amerika do filmového světa 1896 – v New Yorku promítání
  • etapa amerických grotesek – Chapplin, Loyd, Harold, Lauer a Hardy
  • Chapplin
    • * v Londýně, smutné dětství
    • působil v kabaretech – podoba věčného tuláka Charliho – rozpracoval ji po příchodu do Ameriky v groteskách – mnohé z nich nádech sociální kritiky
    • ve 30. a 40. létech celovečerní filmy – Kid, Zlaté opojení, Světla velkoměsta, Moderní doba, Diktátor (parodie, satira Hitlera)
    • † ve Švýcarsku
• český film se rozvíjí od roku 1908 – první filmové společnosti – Kinofa, AB film, Lucernafilm
• v období zvukového filmu se vyvíjí severská, švédská filmová škola – režiséři: Viktor Sistrem, Gustav Molander, Ingmar Bengmar (Šepoty a výkřiky, Hodina vlků, Léto s Monikou, Zázrak panny, Mlčení, Lesní jahody, Scény manželského života; ve zvukových filmech filozof; největší jeho herečka – Liv Ulmanová)
• meziválečný francouzský film – francouzský poetický realismus
  • Renér Klene, Jean Renová
  • Gerard Philip – ve filmu Fanfán Tulipán s Ginou Lorobridgidou
  • Jean Gobén – tvůrce mnoha postav
  • Alain Delone
• italský poválečný film – neorealismus – přibližuje se dokumentu
  • ve filmu neherci, natáčí se mimo ateliéry
  • Robero Rossini – Řím otevřené město
  • Victorio de Sica
  • Lui Zampa, Damiano Damiani – téma italské mafie
  • Michelangelo Antonini – film Zvětšenina
• polský film
  • Andřej Vajda – Popel a démanty
  • Zanusi
  • Govalerovič – Farao (podle Boleslava Prusa)
  • válka, okupace Polska, historie, sci-fi
• japonský film
  • Akira Kurosava – samurajská historická tématika
• sovětský film po 2. světové válce
  • Sergej Bordavčuk – historie – Vojna a mír
  • režisér Kalatosov – 1957 film Jeřábi táhnou
    • mezní film – prolomil hráz válečných filmů (schématické – Rusové snadno vyhrávali, rádi umírali za Stalina, …; německá armáda spoustu problémů, …)
    • ukázal, že byli problémy na ruské straně, ustupovali, prohrávali, umírali v bolestech, nešli rádi na frontu
    • ukázal, jak to skutečně bylo
  • Šuk Šin – jeho filmy trezorové
• český film – počátky na přelomu 19. a 20. století
  • inženýr Kříženecký (fotograf, později filmař) – propagoval – natáčel první filmy (spíše registrace událostí)
    • první snímky: Pražský párkař, Lepič plakátů
  • Viktor Ponrepo – majitel prvního stálého kina v Praze (1907)
• český film meziválečného období
  • u nás filmové ateliéry – v době, kdy vznikly – nejmodernější v Evropě
  • režisér Josef Rovenský – Řeka
  • Gustav Machatý – Extáze
  • Otakar Vávra – i po 2. světové válce – zaměřoval se na historické filmy a na přepisy literárních děl
  • začíná tvorba Martina Friče – spolupracoval s V+W – přes 80 filmů
  • filmy s Burianem, Novým, Voskovcem, Werichem
  • Vladislav Vančura, …
  • vytvořila se plejáda filmových hvězd – Adina Mandlová, Lída Bárová, Hana Vítová, Jindřich Plachta, Oldřich Nový, Jaroslav Marvan, Vlasta Burian
  • Lucernafilm, AB film; ve Zlíně studio pro natáčení reklam (Baťa) – po 2. světové válce výroba trikových filmů
  • herečky Terezie Brzková, Jiřina Štěpničková
  • herci Pešek, Höger
• český film po 2. světové válce
  • zestátnění filmu – 1. položka, která byla zestátněna
    • podlehl schematismu
  • vrcholná éra českého animovaného filmu
  • režisér Karel Zeman – proslavil se trikovými filmy z Gottwaldova
  • v 60. letech generace filmařů, kterou charakterizujeme jako novou vlnu českého filmu
    • mnoho filmů zakázáno – trezorové filmy
  • režiséři: Jan Němec, Věra Chytilová, Miloš Forman (v Americe film Amádeus, který získal asi 8 oscarů), Jiří Menzel (oscara za Ostře sledované vlaky), Vojtěch Jasny, Jiří Krejčík, Karel Kachyňa, František Vláčil (film Markéta Lazarová – z nej######, Kadár-Klos, Obchod na korze); Juraj Jakubisko
  • hodně z nich jich emigrovalo
  • vzniká první muzikál – Starci na chmelu
  • hrabalovské filmy – točí Menzel
  • režisér Oldřich Lipský – veselohry
  • Zdeněk Podskalský – vystudoval v Moskvě – film Noc na Karlštejně
  • Jiří Sekvenc – dobrodružné filmy
• cena oscar
  • vznikl v roce 1929
  • poprvé udělen roku 1931
  • v současnosti se uděluje ve 22 kategoriích