21. Vývoj světového filmu
- film
- nejmladší umělecký tvůrčí obor – vzniká na konci 19. století ve Francii – bratři Luis a August Lumiérovi předvedli 28. prosince 1895 v Paříži poprvé veřejnosti pohybující se obrázky
- syntetické umění – zahrnuje v sobě celou řadu dalších uměleckých disciplín – hudba, literární, dekorační, … , technické požadavky (optika, chemie, …)
- vysoká smyslová názornost a sdělnost – konkrétní, emotivní pro diváka => z nejpůsobivějších (zvuk, obraz) – větší získávací, přesvědčovací dopad
- působí na nejširší vrstvy lidu
- velmi populární (přes televizi)
- etapy vývoje filmu
- zpočátku to nebilo umění ale možnost prosté registrace skutečnosti
- éra němého filmu – první třetina 20. století
- etapa zvukového filmu – začíná od roku 1927
- první zdařile ozvučený film Jazzový zpěvák – americký
- někdo odmítá zvukový film – Chapplin říká: „Dialog je pro film právě tak málo užitečný jako slovo pro Beethovenovu symfonii“
- do konce 2. světové války
- poválečná etapa
- film prudce ovlivněn technikou
- barevný film
- ŠUPky – širokoúhlé promítání
- stereofonní záznam zvuku
- polyekranové promítání (na několik pláten) – vynálezce čes. režisér Alfréd Radok
- panoramatické promítání – plátno do kruhu – diváci uprostřed
- vůně
- zlom – rozvoj televize
- vznik filmových škol – Praha, Paříž, Moskva
- u nás FAMU – patřila k nejuznávanějším na světě
- velmi bohatá co do oblasti filmového žánru – válečný, katastrofický, akční, porno, psychologické, westerny (1. byl natočen roku #1963 – Velká železniční loupež; 1968 Tenkrát na západě – Henry Forda)
- naše úspěšné filmy – historické velkofilmy, dětské filmy, animované loutkové filmy (Jiří Trnka – Staré pověsti české, Švejk; později Hermína Tyrlová – animované filmy – kapesníky, … , kromě loutek), dětské televizní večerníčky
- velkou roli i propagace filmu – plakátová forma
- otázka obchodu, prodeje, distribuce filmu
- u nás promítány filmy z východu – i méně hodnotné
- filmové festivaly – v Karlových Varech třídy A – nejvyšší úroveň – pár na světě
- film prudce ovlivněn technikou
- mateřská země Francie – Lumiérové; pak rozvoj v Americe – Charlie Chapplin, Griffieth; v Rusku – Sergej Enznštejn – film Křižník Potěmkin (tento film hodnocen na celém světě jako film číslo 1)
- Amerika do filmového světa 1896 – v New Yorku promítání
- etapa amerických grotesek – Chapplin, Loyd, Harold, Lauer a Hardy
- Chapplin
- * v Londýně, smutné dětství
- působil v kabaretech – podoba věčného tuláka Charliho – rozpracoval ji po příchodu do Ameriky v groteskách – mnohé z nich nádech sociální kritiky
- ve 30. a 40. létech celovečerní filmy – Kid, Zlaté opojení, Světla velkoměsta, Moderní doba, Diktátor (parodie, satira Hitlera)
- † ve Švýcarsku
- český film se rozvíjí od roku 1908 – první filmové společnosti – Kinofa, AB film, Lucernafilm
- v období zvukového filmu se vyvíjí severská, švédská filmová škola – režiséři: Viktor Sistrem, Gustav Molander, Ingmar Bengmar (Šepoty a výkřiky, Hodina vlků, Léto s Monikou, Zázrak panny, Mlčení, Lesní jahody, Scény manželského života; ve zvukových filmech filozof; největší jeho herečka – Liv Ulmanová)
- meziválečný francouzský film – francouzský poetický realismus
- Renér Klene, Jean Renová
- Gerard Philip – ve filmu Fanfán Tulipán s Ginou Lorobridgidou
- Jean Gobén – tvůrce mnoha postav
- Alain Delone
- italský poválečný film – neorealismus – přibližuje se dokumentu
- ve filmu neherci, natáčí se mimo ateliéry
- Robero Rossini – Řím otevřené město
- Victorio de Sica
- Lui Zampa, Damiano Damiani – téma italské mafie
- Michelangelo Antonini – film Zvětšenina
- polský film
- Andřej Vajda – Popel a démanty
- Zanusi
- Govalerovič – Farao (podle Boleslava Prusa)
- válka, okupace Polska, historie, sci-fi
- japonský film
- Akira Kurosava – samurajská historická tématika
- sovětský film po 2. světové válce
- Sergej Bordavčuk – historie – Vojna a mír
- režisér Kalatosov – 1957 film Jeřábi táhnou
- mezní film – prolomil hráz válečných filmů (schématické – Rusové snadno vyhrávali, rádi umírali za Stalina, …; německá armáda spoustu problémů, …)
- ukázal, že byli problémy na ruské straně, ustupovali, prohrávali, umírali v bolestech, nešli rádi na frontu
- ukázal, jak to skutečně bylo
- Šuk Šin – jeho filmy trezorové
- český film – počátky na přelomu 19. a 20. století
- inženýr Kříženecký (fotograf, později filmař) – propagoval – natáčel první filmy (spíše registrace událostí)
- první snímky: Pražský párkař, Lepič plakátů
- Viktor Ponrepo – majitel prvního stálého kina v Praze (1907)
- inženýr Kříženecký (fotograf, později filmař) – propagoval – natáčel první filmy (spíše registrace událostí)
- český film meziválečného období
- u nás filmové ateliéry – v době, kdy vznikly – nejmodernější v Evropě
- režisér Josef Rovenský – Řeka
- Gustav Machatý – Extáze
- Otakar Vávra – i po 2. světové válce – zaměřoval se na historické filmy a na přepisy literárních děl
- začíná tvorba Martina Friče – spolupracoval s V+W – přes 80 filmů
- filmy s Burianem, Novým, Voskovcem, Werichem
- Vladislav Vančura, …
- vytvořila se plejáda filmových hvězd – Adina Mandlová, Lída Bárová, Hana Vítová, Jindřich Plachta, Oldřich Nový, Jaroslav Marvan, Vlasta Burian
- Lucernafilm, AB film; ve Zlíně studio pro natáčení reklam (Baťa) – po 2. světové válce výroba trikových filmů
- herečky Terezie Brzková, Jiřina Štěpničková
- herci Pešek, Höger
- český film po 2. světové válce
- zestátnění filmu – 1. položka, která byla zestátněna
- podlehl schematismu
- vrcholná éra českého animovaného filmu
- režisér Karel Zeman – proslavil se trikovými filmy z Gottwaldova
- v 60. letech generace filmařů, kterou charakterizujeme jako novou vlnu českého filmu
- mnoho filmů zakázáno – trezorové filmy
- režiséři: Jan Němec, Věra Chytilová, Miloš Forman (v Americe film Amádeus, který získal asi 8 oscarů), Jiří Menzel (oscara za Ostře sledované vlaky), Vojtěch Jasny, Jiří Krejčík, Karel Kachyňa, František Vláčil (film Markéta Lazarová – z nej######, Kadár-Klos, Obchod na korze); Juraj Jakubisko
- hodně z nich jich emigrovalo
- vzniká první muzikál – Starci na chmelu
- hrabalovské filmy – točí Menzel
- režisér Oldřich Lipský – veselohry
- Zdeněk Podskalský – vystudoval v Moskvě – film Noc na Karlštejně
- Jiří Sekvenc – dobrodružné filmy
- zestátnění filmu – 1. položka, která byla zestátněna
- cena oscar
- vznikl v roce 1929
- poprvé udělen roku 1931
- v současnosti se uděluje ve 22 kategoriích