18. Meziválečná próza
- ovlivnily:
- výsledky 1. světové války, VŘSR
- vznik KSČ
- hospodářská krize
- počátky fašismu
- Mnichov 1938 a září 1939
- Ivan Olbracht
- vlastní jméno Kamil Zeman
- průkopník socialistického realismu
- na názory vliv otec; Podkrkonoší – míšení českého a německého živlu, sociální disproporce (nerovnoměrnost, nepoměr), zemědělství přechází v průmysl
- novinář – Dělnické listy – česky ve Vídni – seznámil se zde s Helenou Malířovou (novinářka) , Právo lidu (změnilo se na Rudé právo)
- začal poezií: Z krkonošských melodií – realistické – sociální problematika přelomu 19. a 20. století
- Pátý akt – divadelní hra
- osud politického vzbouřence – pro pokus vzpoury v žaláři => očekává trest; je na něj tlak – vysloví-li omyl ve svých názorech a vzpouře, bude mu dána milost; odvolá; je stejně popraven
- myšlenka: vítězství jen tehdy, věří-li správnému přesvědčení
- O zlých samotářích – povídková kniha
- o nejspodnější třídě lidí
- ukazuje, jak tito lidé žijí myšlenkou vzpoury proti společnosti – mohla za jejich pád
- Žalář nejtemnější
- příběh vyšetřovatele Karla Macha, který při výkonu služby oslepne
- změní vztah k životu, lidem – žárlí, nevěří přátelům => deprese, samotář
- žalář není slepota, ale jeho uzavření se
- Podivuhodné přátelství herce Jesenia
- v popředí 2 hrdinové – herci ND:
- Jiří Jesenius – postava vzorově kladná – získává vše prací
- Jan Veselý – postava vzorově záporná – získává vše nečestně, snadno
- na přístupu obou k práci ukazuje dva životní postoje
- nakonec oba splynou v jednu postavu
- naznačuje pozvolné, nerevoluční mizení záporného v to kladné
- Devět veselých povídek z Rakouska i republiky
- od 2. vydání jméno Bejvávalo
- soubor devíti povídek – odsuzuje, co špatného, nebo toho, co sloužilo v Rakouské monarchii se přežilo, ale stále funguje v nové Československé republice
- Anna proletářka – tendenční dobový román
- dokumentuje nárůst politického uvědomování dělnické třídy – ukazuje na osudech mladí dívky Anny (z venkova) – v Praze jako služka
- vlivem kamarádky (služka), milého (dělník) se politicky uvědomí – bojuje v bojích o Lidová dům na straně dělnictva
- Zamřížované zrcadlo – formou deníku a dopisů
- jeho zkušenosti z vězení (za politické aktivity)
- 4 povídky + dopisy Heleně Malířové z vězení
- povídka o spoluvězni – kasaři – byl chycen při činu a říká, že likviduje kapitalistický majetek
- námět na Zakarpatské Ukrajině:
- Země bez jména
- reportáž o životě v této části
- později název Hory a staletí
- Golet v údolí – povídky
- život Židů na Zakarpatské Ukrajině – ortodoxní (lpí na zásadách)
- golet = židovská osada v jinonárodnostním prostředí
- O smutných očích Hany Karadžičové
- na jejích osudech – jak se dokáže odpoutat od této společnosti
- Nikola Šuhaj loupežník
- svou alegorií kniha způsobila velký rozruch => zakázána; další vydání po 2. světové válce
- vychází a obohacuje Jánošíkovskou tradici
- připodobňován k němu – vystupuje proti všem formám a nositelům útisku
- protest proti útisku a bezpráví ze strany české buržoazie (proto zakázána a stažena)
- 2 roviny:
- realistická – o zběhu z 1. světové války, který nechce zabíjet => pronásledován => skrývá se
- do roviny pohádkových bytostí – je nezastřelitelný
- zosobněním touhy slovanského lidu po svobodě
- zosobnění mstitele lidu na nositelích útisku, útrap
- Země bez jména
- píše i pro děti:
- Biblické příběhy
- převypráví části Bible
- O mudrci Bitpajovi a jeho zvířátkách
- přibližuje moudrost starých Indů
- Ze starých letopisů
- slavné osoby a okamžiky minulosti – tím probudit touhu zachovat minulost, tradice, … – bojovat za to
- Biblické příběhy
- Dobyvatel – alegorický román
- na osudech Kortéze (podroboval si Indiány) ukazuje Hitlera (novodobého dobyvatele) – snaží se uchvacovat, …
- Marie Majerová – v literatuře 20. století podobný význam jako Němcová v 19. století
- z proletářské rodiny
- vlastní jméno Barbora Jarošová
- poznává hornicko-hutnické prostředí na Kladně
- přispívá do časopisů dělnického charakteru i do časopisů pro ženy
- pracuje s dětmi (dělnické) – vede je, vychovává
- Panenství
- román je kritikou měšťácké morálky – na vše se dívá jako na zboží
- příběh proletářské dívky Hanky – morálně čistá, nezkažené
- volí cestu svobodné matky než aby se provdala za bohatého měšťáka, vdovce
- povídkové knihy – zobrazení proletářského prostředí
- Povídky z pekla
- Červené kvítí
- Plané milování
- Dcery země
- Mučenky
- Náměstí republiky
- ukazuje na dezorientaci a rozklad revolučního dělnického hnutí, ke kterému došlo po porážce revoluce v Rusku 1905–1907
- zachycuje na osudech ruského emigranta – utíká před ruskou policií do Vídně, Paříže, … – i tam poznává pronásledování revolučních sil
- Nejkrásnější svět – román
- odvíjí se v době 1. světové války
- příběh mladé Lenky Bělanské – dcera nájemce mlýna
- otec Lenky – krutý, despotický, … , vykořisťuje rodinu
- dokáže se tomu vzepřít – odchází do Prahy – ve vojenském lazaretu
- zamiluje se – začne na ní politicky působit – staví se spolu s ním na stranu dělnictva
- v prosincových bouřích 1920 Lenka raněna – žije dál, aby se dožila lepší budoucnosti
- Bruno
- dobrodružství německého chlapce na české vesnici (na handlu)
- ukazuje, že mezi českými a německými proletáři prakticky není rozdíl
- ukazuje, že život dětí u nás i v Německu je stejný
- Robinsonka
- stará se o sourozence (matka zemřela při porodu)
- Přehrada – román
- kolísání Majerové (rozešla se s KSČ)
- líčí převzetí moci ve státě na pozadí stavby přehrady na Vltavě – při plnění přehrady se ukáže, že hrozí Praze záplava => lidé prchají – chaosu využije dělnická třída a chopí se moci
- zobrazení přírody
- víra Majerové ve vítězství dělnictva; kritika buržoazní společnosti a odhalování jejich praktik
- Siréna
- prostředí horníků, hutníků, hornicko-hutnické buržoazie, proletariát, úřednictvo, inteligence
- řeší se osobní, rodinné, milostné, sociální, politické problémy
- děj se odehrává v Praze, Kladně, Americe
- dějovou osou je osud rodiny Hudců – po několik generací – Vynálezce, Pepek-frajer, Policajt; naznačen Cukrový Jóža
- vývoj Kladna a celé české společnosti
- začíná v 1. polovině 19. století – vznikají první hutě, …
- v této době přichází do Kladna Vynálezce – technicky nadaný, dokáže spoustu věcí vylepšit (v hutích), ale nic z toho nemá – nechápe, že by na tom mohl něco vydělat
- jeho syn Pepek v době vrcholu Kladenska – hutníci se mají dobře (hodně vydělá, ale hodně pustí (hospoda, …), pyšní se svou prací) – má na to být frajer
- Pepek se stává obětí své doby – v hutích neštěstí – 4 mrtví; zaměstnavatel mu nabídne hodně peněz, když řekne, že to bylo jejich vinou – on mluví u soudu pravdu => je vyhozen
- Policajt – přezdívku na vojně, kdy eskortoval vojáka do vězení a ten mu utekl)
- Jóža – ze školy povolán na bojiště 1. světové války
- nejvýraznější postavou je tzv. Hudcovka, žena Pepka – je to jedna z nejpropracovanějších postav žen v české literatuře
- na Hudcovce leží odpovědnost za celé čtyři generace; má mnoho problémů: s mužem; její dcera Emča zastřelena při hutnické demonstraci na Kladně
- Hudcovka si uvědomuje – dosud se bála muže, ale nyní – je zde síla dravého kapitalismu v tehdejší době (objednává si četnictvo – to střílí do lidí) => zapojuje se do boje proti tomuto zlu – od roku 1900 velké bouře – zde stojí na straně dělnictva
- dva konce:
- dopis Jóži Hudcovce
- dopis Hudcovky Jóžovi na frontu
- dva dějové vrcholy – demonstrace, smrt Emči; velká stávka na Kladensku
- Havířská balada
- prodloužení Sirény
- Karel Nový
- nedokončil gymnázium (protináboženské smýšlení)
- články v novinách
- Železný kruh – trilogie
- Samota Křešín
- z části přepracovaný jeho 1. román Městečko Raňkov – vzpomíná na své dětství, mládí, studia – vyšel pouze jednou – více už nesvolil
- Ve vichru
- Tváří v tvář
- silně autobiografický – nositel hlavní hrdina Jaromír Tratil (studia, zážitky z vojny, z 1. světové války)
- osud lidí na Konopišťském panství (sídlo Ferdinanda d Este) v počátku 20. století (atentát na Ferdinanda d Este)
- hrdinové – vesničtí lidé, politicky nevyspělí; nesouhlasí se svým postavením (prosí panstvo o zlepšení podmínek)
- Samota Křešín
- Atentát (původní název Sarajevský atentát)
- Modrý vůz
- životní osudy legionáře, který se po 1. světové válce vrací domů
- Peníze
- z městského prostředí
- Chceme žít
- hrdinové odcházejí za prací do Prahy – nejsou připraveni
- zapojují se do průvodu nezaměstnaných
- až do prosince 1920
- Petr Jilemnický
- Čech
- † v Moskvě – pracovník na velvyslanectví
- na Kysuci jako učitel
- dílo dělíme na dvě části:
- Kysuce
- Vítězný pád – osud vystěhovalců z Kysuce do ciziny
- Kus cukru – proces politického a sociálního uvědomování lidí na panském velkostatku
- z ruského prostředí – osudy našich vystěhovalců
- Kompas v nás
- Dunící krok
- Kysuce
- román Kronika – slovenský název
- český název – Vítr se vrací
- obraz SNP prostřednictvím vyprávění lesníka
- Josef Hora
- Socialistické naděje
- o událostech 1920 – bouře o Lidový dům
- Socialistické naděje