10. Obraz venkova
- 1848 – revoluční rok ; 1849-1859 Bachův absolutismus
- 1860 – Říjnový diplom – Zemským sněmům dána vyšší pravomoc
- Božena Němcová
- * ve Vídni 1820 – pochybnosti
- nežádané dítě 14ti leté služky Terezie Novotné a 26ti letého otce Jana Pankla – kočí
- v létě 1820 odjíždí rodiče do Ratibořic (s hraběnkou Kateřinou Záhanskou)
- bydlí na starém bělidle
- 1825 přijíždí Magdalena Novotná – babička Boženy Němcové – dlouho se zlobila na dceru; děti si oblíbila
- Božena Němcová v 10ti letech do Chvalkovic – rodina Augustina Hocha (německá panská rodina) – měla se připravit do panských služeb – hrozí ji odnárodnění
- manžel Josef Němec – celník, vlastenec (problémy => často se stěhovali); vytrhl Němcovou z německého prostředí
- těžiště tvorby – sběratelské činnost; spisovatelské tvorba
- zpracovávala české a slovenské lidové pohádky:
- Národní báchorky a pověsti
- Slovenské pohádky
- básně:
- Ženám českým
- náměty na Chodsku:
- Obrazy z okolí domažlického
- Hospodyně, na slovíčko
- Selská politika
- v povídkách zobrazuje venkov; venkovského člověka ve dvou rovinách: v procesu společenských změn – pronikání kapitálu; ukazuje dobrého venkovského člověka
- V zámku a v podzámčí – prvky z Babičky a Podhorské vesnice
- příběh bohaté paní Skočdopolové, vdovy Karáskové a jejího syna v době cholery
- panstvo pozná faleš služebníků a dobrotu prostého lidu
- Chýše pod horami
- zidealizovaný příběh chudého mladíka, který se šťastně zamiluje do dcery statkáře
- Pan učitel – za vzpomínek ne jednoho z učitelů
- Dobrý člověk – forman Hájek – převáží zboží do Vídně; pomáhá služkám – převáží jejich a jim dopisy a balíčky
- Domácí nemoc – blízká Dobrému člověku (Vídeň, služky)
- domácí nemoc = touha po domově
- Dlouhá noc – pohled na život na venkově o vánocích a přástkách z chodské vesnice Žernov
- Čertík – humorný příběh; vesničtí lidé by se neměli bát nadpřirozených sil
- Karla – o matce, která vychovává syna jako dívku – chce ho uchránit před 14ti letou vojenskou službou
- Divá Bára
- Babička (1855)
- Karel Václav Rais
- * v Lázních Bělohradě
- studoval v Jičíně na Učitelském ústavu
- učitel na venkovských školách na Hlinecku v Trhové Kamenici; pak učitel v Praze
- † v Praze
- tvorba do dvou směrů:
- snaha o kritickou analýzu českého života a české společnosti ke konci 19. století
- snaha o zobrazení ideálů společenského soužití
- pro děti: – česká minulost; postavy
- Povídky ze starých hradů
- Z naší kroniky
- Povídky o českých umělcích
- práce spojené s dětství, vzpomínky na okolí – formou básní a povídek
- Doma
- Cestička k domovu
- Pod Zvičinou
- nejvýznamnější díla – 2 romány
- Zapadlí vlastenci
- zobrazuje NO na vesnici; narozdíl od Jiráska mu nejde o komplexní obraz, ale o idylu obrození na venkově
- hlavní postavy: učitelský pomocník Karel Čermák (chodí od školy ke škole a pomáhá učit) a venkovští kněží Čížek a Stehlík – přívětiví lidé, hodní, milují lidi
- ukazuje na jejich činnost – vycházel z vlastních zkušeností a zápisků učitelského pomocníka Věnceslava Metelky (z Krkonoš)
- děj do Větrova (Vysoké nad Jizerou) a Pozdětína (Paseky nad Jizerou)
- Západ – z doby NO
- děj ve Studenci (Kameničky na Českomoravské vysočině)
- portrét starého kněze Kalouse, který věrně sloužil lidu
- kněz má přání – zemřít na faře okolo svých blízkých; těsně před plánovaným stěhováním umírá
- zobrazuje ideál soužití na venkově
- krajinomalba – vylíčil krásu hor
- Zapadlí vlastenci
- Výměnkáři
- kritický povídkový cyklus – život rodičů a dětí na statku na venkově
- staré výměnkáře netrápí bída, ale to, jak se k nim děti zachovali a jak honba za penězi narušuje jejich vztah
- O ztraceném ševci – dvoudílný rozsáhlý román
- děj z oblasti Krkonoš – Korytná (= Harrachov )
- na ševci ukazuje, jak byla tato oblast zasažena podnikatelskou činností Němců a jak tím byl ničen český lid
- Antal Stašek
- * Stanové nedaleko Semil
- vlastní jméno Antonín Zeman
- studoval v Jičíně na gymnáziu (6 tříd); poslední 2 ročníky v Krakově
- studuje práva; právník, advokát chudiny
- konec života v Praze
- propagatel dělnického hnutí
- stoupenec myšlenky slovanské vzájemnosti
- odpůrce utiskovatelů českého lidu – národní útlak od Němců, sociální útlak Němci
- Vzpomínky – vzpomíná na život; popisuje atmosféru gymnaziálních studiích
- Blouznivci našich hor – třídílný román zasazený na Semilsko; autobiografické prvky
- ukazuje, v čem také zdejší lidé hledají východisko z chudoby, utlačování – spiritismus (duchaření) – velmi rozšířené – chtěli vědět, jestli se po smrti budou mít lépe
- odsouzení – kam doba lid dovedla
- V temných výrech
- do Svárova (u Semil)
- příprava, průběh, důsledky svárovské stávky 1870 v textilní továrně – krvavě potlačena
- O ševci Matoušovi a jeho přátelích
- sociální podmínky, v kterých žijí dělníci
- Matouš je nespokojen s vykořisťováním => hledá východisko – nachází ho v myšlenkách socialismu (šíří se z Německa) – je za tyto myšlenky pronásledován => odchází z Krkonoš
- Tereza Nováková
- zobrazuje venkov vývodních Čech
- z Prahy; dlouho žila v Litomyšli – zda sbírala národopisný materiál: zvyky, tradice, kroje
- zaměřuje se na postavu žen
- organizátorka hnutí pro ženy – kursy – jak hospodařit, vychovávat děti
- časopisy pro ženy; podporovala emancipaci
- romány, povídky – dnes už nečteny
- Jan Jílek – podle skutečnosti
- náboženský českobratrský myslitel z poloviny 18. století
- snaží se vzkřísit husitské myšlenky v době temna
- dává mu to sílu přečkat útisk v době temna
- Na Librově gruntě
- ukazuje dopad revolučních myšlenek 1848 z Prahy na okolí Litomyšle
- zachycuje stejné období jako Filozofská historie od Jiráska
- Jiří Šmatláň – děj ke konci 19. století
- hrdina je tkadlec Jiří Šmatláň
- chce najít pravou boží pravdu (spravedlivé uspořádání světa a společnosti) – nenachází v náboženství ale v pronikajících myšlenkách socialismu
- Děti čistého živého – okolí Litomyšle; 18. století
- rozpad jedné náboženské sekty
- Drašar – připomíná Raisův Západ
- životopisný román kněze přezdívaného Drašar
- ukazuje, jak si tento pokrokový kněz mnoho sliboval od roku 1848 a jak byl ve svých nadějích zklamán – dál musí bojovat za lid
- Vítězslav Hálek
- Pohádky z naší vesnice – stala se základním hodnocením Hálka jako básníka
- vzpomíná na vesnici, kde prožil dětství
- příběhy venkovských lidí
- Na vejmněnku – realistické – honba za penězi narušuje dobré rodinné vztahy
- líčí smutný osud výměnkáře, kterého syn vyhnal ze statku => z neštěstí se pomátl, zdržuje se na hřbitově; hrobník mu pomůže zpět na statek
- Pohádky z naší vesnice – stala se základním hodnocením Hálka jako básníka
- Václav Šolc
- ze Sobotky; na gymnáziu v Jičíně; člen kočovné společnosti
- Prvosenky – rozsáhlá, rozmanitá
- dobové verše – slovanské myšlení
- politické verše – po pádu Bacha
- sociální problematika, milostná, venkovská, historická, městská
- Svatopluk Čech
- Sekáči – z písní poznáváme život na venkově
- Ve stínu lípy – Čechova vzpomínka na jeho kraj
- u hospody pod lípou si lidé vypráví své příhody – získáváme obraz venkova
- Lešetínský kovář – odsuzuje pronikání německého kapitálu k nám
- Josef Jakubec
- gymnázium v Jičíně; filozofickou fakultu v Praze – opustil kvůli TBC
- brzy po svatbě umírá
- lyrické básně
- Povídky z našeho kraje – veršované povídky
- život a práce venkovského lidu
- Alois a Vilém Mrštíkové
- Rok na vsi
- asi 10-12 knih
- volné vypravování života na moravské vesnici – rozhraní Slovácka a Hané
- Maryša – přední realistická divadelní hra
- hrdinka – mladá Maryša, dcera sedláka Lízala; miluje chudého Francka – na vojnu
- Maryša donucena ke svatbě s vdovcem mlynářem Vávrou – nešťastné manželství
- Maryša nakonec manžela otráví
- ukazují typický jev – nešťastná manželství
- Rok na vsi
- Alois Jirásek
- U nás
- označujeme jako kroniku
- hlavní postava – páter Josef Havlovický – podle skutečnosti
- proces NO v místě Padolí
- 4 díly:
- Úhor – ve 20. letech 19. století – Padolí zaostalé (duševně, sociálně); farář zde nemá zájem o nic jiného než své záliby
- Novina – po smrti faráře přichází do Padolí Josef Havlovický (mladý, pokrokový, vzdělaný)
- Osetek – začíná lid vzdělávat – učí je číst, vést hospodářství, učí je obchodu
- Zeměžluč – jeho novoty nepřijaty nadšeně
- ukazuje NO mezi prostým lidem na venkově
- řeší sociální otázky
- U nás
- Karolína Světlá
- ještědské romány
- Vesnický román
- Kříž u potoka
- Frantina
- Kantůrčice
- Nemodlenec
- hlavní hrdinové jsou pozoruhodné ženy – výjimečné, čisté, morálně nezkažené – chtějí žít čistě
- ještědské romány