9. Vývoj české satiry
- satira – dílo, které se pomocí humoru, kritiky, nadsázky, zesměšnění snaží poukazovat na nežádoucí jevy ve společnosti s cílem kritiky odstranění těchto jevů
- satira má různé formy – literární, dramatické, kreslené, filmové, anekdoty
- satira by měla být aktuální (jinak ztrácí smysl) a burcovat k nápravě
- středověká satira
- sociální satira – zpravidla neznáme autory
- sociální nespravedlnost, sociální protiklady (bohatí-chudí) a příčiny (bohatí okrádají chudé)
- autoři odsuzují, jak někteří lidé bohatnou na úkor druhých
- Hradecký rukopis – nalezen v Hradci Králové
- neznámý autor; básně z doby Karla IV
- 1. část: Desatero kázanie božie – jak se lidé proviňují proti Božím přikázáním; autor naznačuje tresty
- 2. část: Řemeslníci a konšelé – jak jsou lidé (řemeslníci a konšelé) nepoctiví; naznačuje tresty; mají obecnou platnost
- 3. část: O lišce a čbánu – první česká dochovaná bajka; námět pravděpodobně Ezopův
- Podkoní a žák – typická klasická básnická satira
- v krčmě se oba sejdou a vychvalují své postavení ( ve skutečnosti se mají zle – ironie)
- ukazuje postavení chudých lidí
- Smil Flaška z Pardubic
- básně
- Rada otce synovi – otec radí synovi, jak by se měl čestně chovat
- Nová rada – alegorická básnická skladba: lev (král zvířat) se radí s ostatními zvířaty jak má vládnout, aby se zvířecí říše měla dobře – myšleno na Václava IV.
- sociální satira – zpravidla neznáme autory
- Karel Havlíček Borovský
- boj proti rakousko-uherské monarchii (noviny, básně) – příklad odvahy
- tvůrce českého politického novinářství
- * v Borové roku 1821
- studoval na gymnáziu v Německém Brodě
- navštěvoval katolický seminář na kněze
- poznal zaostalost seminářů – protestoval => byl vyloučen pro názory
- novinář, spisovatel
- navštívil Rusko – Moskvu
- 1845 do Prahy – přebírá vedení Pražských novin, příloha Česká včela
- 1848 pád Metternicha – Národní noviny (zakázány); několikrát před soudem
- odstěhoval se do Kutné Hory – noviny Slovan – obžalován pro pobuřování; před úředním zastavením noviny sám zastavuje
- v noci z 15. na 16. prosince 1851 tajně převezen do tyrolského Brixenu – zde policejní dozor
- duben 1855 je nemocen; vrací se domů
- krátce před jeho návratem mu umírá žena
- † 1856 – Božena Němcová na rakev trnový věnec
- satiry proti monarchii, policii, armádě, církvi; nadsázka, ironie, humor, zveličení
- epigramy (útočné kritické krátké básně) církvi, králi, vlasti, múzám, světu
- jeho epigramy byly vydány posmrtně; před tím se šířily v opisech
- Tyrolské elegie (žalozpěv)
- satiricky líčí zatčení a převezení do Brixenu a jeho život v Alpách
- zesměšňuje Rakouskou monarchii, policii, armádu, zákony
- lyrická místa – citová – loučí se se svými dětmi, krajinou, …
- přemáhá svůj smutek – i nadále chce zůstat věren ideálům
- psány prostým veršem
- vysoce politické, bojovné, kritizující Vídeňský absolutismus
- Král Lávra
- irská pohádka o králi, který měl dlouhé uši
- kritika panovníka
- realistické prvky – zobrazení českého domova
- Křest svatého Vladimíra
- kritika panovnického absolutismu a církve
- souvisí se šířením křesťanství v Rusku – reakce na svržení sochy boha Peruna do Dněpru
- car (cár) Vladimír chce, aby Perun na jeho narozeniny zahřměl – nezahřmí – Vladimír se ho zbaví; lid se bez boha neobejde, a tak nechá vypsat konkurs
- Svatopluk Čech
- právnická fakulta; nebyl právník
- redaktor mnoha časopisů (kulturně-vzdělávacích) – Květy, Ruch
- kritik české buržoazní společnosti
- veršovaná satirická tvorba:
- Hanuman – opičák; kritika opičení české buržoazie po cizích módních vlivech
- Šotek – vyjadřuje se k rukopisným padělkům; kritizuje morálku
- Pravda – kritika pokrytectví buržoazie
- prozaická satirická tvorba
- První výlet pana Broučka do Měsíce
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. století
- kritika podoby českého maloměšťáka 80. let 19. století – zbabělý, sobecký, vypočítavý, pohodlný, přizpůsobivý
- Jaroslav Hašek
- alkoholik, dobrodruh, provokatér
- studoval na gymnáziu – nedostudoval; vyučil se drogistou
- studoval na ekonomické škole – nedostudoval
- novinářská činnost v Hlasu národa – zužitkoval znalost hospůdek a lokálů
- časopis Svět zvířat – z nedostatku materiálů si začal vymýšlet
- založil politickou stranu Strana mírného pokroku v mezích zákona
- odveden k 91. pluku do Českých Budějovic; na Haličském bojišti – zajat
- v roce 1916 se dává k legiím, které pak opouští a vstupuje do Rudé armády – na stranu bolševiků – zde zlom – začíná se věnovat politické práci, stává se z něj odpovědný člověk; politik – novinář (v zájmu bolševiků); noviny česky pro vojáky – obhajuje VŘSR
- buržoazie se ho obávala; z Ruska se vrátil s družkou (ač byl ženatý) => obviněn z bigamie; pod vlivem tohoto se uchyluje opět k pití
- stovky povídek – jednotlivě; dnes ve sbornících
- povídky kritické; proti katolické církvi, Rakousko-Uherské monarchii (soudnictví, školství, zpátečnictví)
- Švejk – satirický román
- postava Švejka poprvé v povídkách – záložák na vojenském cvičení – na co sáhne, to zkazí; pak ho převedl do románového Švejka
- „prototyp“ Švejka – vojín Strašlibka – setkal se s ním u 91. pluku
- světové protiválečné dílo
- geniální satira Rakousko-Uherské monarchie
- postoj českého národa k válce, monarchii
- vulgarismy, germanismy; pražština; vojenský slang
- Karel Poláček
- * v Rychnově nad Kněžnou; † 1944 v Osvětimi (židovský původ)
- patří k nedoceněným satirikům – maloměšťáctví – uvědomuje si hloupost, faleš, přetvářku, frázovitost (bezmyšlenkovité přejímání cizích názorů), okázalost
- Bylo nás pět – vrchol české humoristické prózy
- cílem nebylo ukázat dětství jako něco krásného, ale že mezi dětmi vládnou jiné vztahy (děti – čisté, neposkvrněné; dospělí – faleš, hloupost, malost)
- povídky o lidských nectnostech – humorné:
- Povídky pana Kočkodana
- Povídky izraelského vyznání
- Hostinec U kamenného stolu
- Muži v ofsajdu – román
- ostrá kritika v románech:
- Dům na předměstí
- Hlavní přelíční
- Michelup a motocykl
- zamýšlená pentalogie, vzniká však jen tetralogie:
- Okresní město – kritika maloměšťáctví
- Hrdinové táhnou do boje
- Podzemní město
- Vyprodáno
- 5. román – napsán, ale nikdy nevydán
- Osvobozené divadlo – 1927
- avantgardní (nové, moderní, revoluční) divadlo
- 1928 začíná nejslavnější etapa; představitelé: Voskovce, Werich, Ježek
- 1. část – hry (dadaismus): Sever proti Jihu, Ostrov Dynamit, Golem, Panoptikum, Rub a líc
- 2. část – politická satira; útočí proti narůstajícímu fašismu (1938 uprchnou); hry: Kata blázen, Balada z hadrů, Caesar, Těžká Barbora
- náměty – z antické kultury – parafráze (volné zpracování cizí předlohy) na současnost
- řada písňových textů a baletních vložek
- forbíny – výstupy V+W před oponou – improvizace – nejnovější události v současné politice
- písně – lyrické, komické, satirické, pochody
- Vladislav Vančura
- † tragicky – 1942 zastřelen – oběť Haidrichiády
- v mnoha svých dílech zobrazuje silné, odbojné, hrdinné postavy – nenáviděli a omezovali to, co poutalo nějak člověka
- typické pro něj:
- řada archaismů
- neobvyklá gramatika (náročná – přechodníky, složitá souvětí)
- obrovská obrazotvornost, fantazie
- používá parodii, ironii
- scénárista – spolupracoval s tehdejšími společnostmi AB film a Lucernafilm
- Konec starých časů
- kritika doznívajícího života velkých panských velkostatků
- Rozmarné léto
- děj ve městečku na Vltavě
- přijedou provazochodci s hezkou komediantkou
- vytržení s poklidu léta
- Vladimír Páral
- Pět způsobů ukájení
- někdy též označována Černá pentalogie
- pěti dílný cyklus novel a románů
- moderní balzacovská lidskáý komedie – ukazuje spotřebitelskost, mechanickost lidí
- Veletrh splněných přání
- Soukromá vichřice
- Katapult
- Milenci a vrazi
- Profesionální žena
- kritika promarněných životů obětovách honbě za majetkem, kariérou, vlivem, mocí; kdy láska je redukována na holý sex
- Pět způsobů ukájení