4. Základní informace o Národním obrození

Klasicismus a osvícenství

• 2 myšlenkové proudy vznikající ve Francii (stává se silným absolutistickým státem)
• rozvoj průmyslu, dopravy, obchodu, vědy, techniky
• rozum se stává nejsilnějším motivem lidského jednání (lidstvo si chce všechno rozumově zdůvodnit; rozum = racio)
• racionalismus - podporuje kap. rozvoj; potlačuje církevní dogmatismus; mysticismus
• rozvoj dramatu - princip tří jednot (místa - děj v jednom prostředí; času - děj 24 h (maximálně 30 h); děje - jedna dějová linie)
• literatura: vysoká (pro vyšší vrstvy) - tragedie; nízká (pro nižší vrstvy) - komedie
• italské drama:
  • Carlo Goldoni
    • komedie:
      • Chytrá vdova
      • Hrubián
      • Poprask na laguně - děj kolem žárlivé dvojice milenců
• osvícenství
  • mnoho společného s klas. (vychází z racionalismu; potlačuje církev)
  • myšlenka rovnosti všech lidí
  • požaduje absolutní svobodu (myšlení, tvůrčí činnost, …)
  • heslo volnost rovnost bratrství
  • myšlenky ve filozofických spisech – k nám v době temna
• encyklopedisté – skupina vzdělanců která píše spisy, ve kterých by bylo veškeré lidské vědění
• fraška – dramatický útvar; krátký divoký nezávazný komediální příběh
• Pierre Corneille – Cid
• Jean Baptiste Poquelin Moliere [žen batista poklen]
  • syn bohatého měšťana – odmítal pracovat v jeho povolání
  • od mládí ho přitahuje divadlo
  • aby nedělal rodině ostudu změnil si jméno
  • herec, režisér, ředitel kočovné společnosti – psal vlastní frašky a komedie
  • přijat do královský služeb
  • pro lidové a měšťanské obecenstvo psal komedie a frašky
  • ve svých hrách soudobá mravní problematika – velmi široká (postavení žen ve společnosti i v rodině, cynismus šlechticů, chorobná lakota, náboženské pokrytectví, …)
  • Tartuffe
    • odvážná, pronásledovaná, zakazovaná komedie => musel přepracovat (2×)
    • míří na církev a špiclovský systém mocných církevních organizací, které pronikaly až do rodin
    • Tartuffe si získal důvěru Orgona, ovládl ho, usiloval o jeho ženu; měl si vzít jeho dceru; přátelé Orgona varovali; rodinu zachránil zásah krále
  • Don Juan – komedie s tragickými rysy
    • o rozmařilém, programově pokryteckém šlechtici
  • Misantrop – satira proti aristokracii, církvi
  • Lakomec – obraz lichváře Harpagona, který je ochoten pro peníze obětovat vše
  • Měšťák šlechticem – zesměšňuje měšťáka, který se za každou cenu snaží napodobovat šlechtické mravy
  • Zdravý nemocný
    • satira na jeho oblíbené motivy – šarlatánství lékařů, sobectví bohatých měšťáků, pokrytectví, lačnost po dědictví
  • jeho komedie – všechny stupně a odrůdy komiky
  • jeho humor – útočná zbraň odsuzující předsudky a zlořády ve jménu zdravého humoru a často i bodré lidové morálky

Osvícenství

• Denis Diderot – materialistický filozof
  • bojoval proti vžitým konvencím především v dramatickém umění
  • romány Rameauův synovec, Jakub fatalista
• Jean Jaques Rousseau – představitel sentimentalismu (předchází romantismu; zobrazuje v podstatě řadové jednotlivce; důraz na přirozenost života a mezilidských vztahů)
  • člověk je od přírody dobrý – kazí ho civilizace => hlásal návrat k přírodě (vidí v něm nové svobody)
  • Emil – pedagogický román
    • představy o přirozeném citovém vývoji člověka
  • ve spisech úvahy: o lidu jako jediném nositeli moci; státu jako formě dohody mezi lidmi
• Voltaire [voltér]
  • ze zámožné měšťanské rodiny
  • historik, filozof, dramatik, básník, prozaik, publicista
  • ve vězení a ve vyhnanství
  • ke konci života klid – na svém panství
  • odvážné obhajoby obětí netolerantnosti a justičních omylů
  • Candide
    • zesměšňuje filozofii nekritického optimismu daného vírou v boží prozřetelnost
    • příhody hrdiny odhalují loupeživost válek, zvůli absolutistických vládnoucích mocí, prodejnost soudů
  • svými díly přispěl ke Francouzské revoluci
• Johan Wolfgang Goethe
  • * Frankfurt nad Mohanem
  • proti jednostrannému intelektualismu; stavovskému feudálnímu zřízení – neposkytovalo mladým nadaným možnost
  • Utrpení mladého Werthera – formou dopisů
    • podnět – sebevražda jeho přítele
  • Bouře a vzdor – životní problematika této generace
  • Ifigenie na Tauridě – námět: Trojská válka
  • Torquato Tasso – konflikt umělce s intrikánským ovzduším malého panovnického dvora
  • Egmont – boj Nizozemců proti španělskému útlaku
  • Faust – navazuje na pověst Doktor Faust
• Friderich Schiller
  • básník, překladatel; významný básník – lyrik i epik
  • Loupežníci, úklady a láska – odpor k útlaku a pokrytectví

Literatura období Národního obrození

• jedno z největších období vývoje českého národa
• Dobu národního obrození můžeme charakterizovat jako dlouhodobý proces vzestupu českého národa po stránce společenské, kulturní, jazykové, politické, sociální atd. po dlouhé době pobělohorského temna
• NO přibližně 1770 (končí temno – katolizace, poněmčování) až 1850
• 3 etapy:
  • 1. etapa – nejdůležitější – šlo o udržení českého jazyka
  • 2. etapa – snaha zlepšení situace českého národa; výrazný návrat k poznávání české minulosti
  • 3. etapa – konkrétní požadavky proti Vídni – získání práv – vznik samostatného Českého státu
• NO vyšlo z lidových vrstev (lid – jediný nositel jazyka)

Počátky novodobého českého básnictví

• Václav Thám – vzdělaný, doktor filozofie, vlastenec
  • zanechal místo v úřadě a věnuje se vzniku divadla
  • překládá básně
  • Básně v řeči vázané – úspěšné
• Antonín Jaroslav Puchmajer
  • navazuje na Tháma
  • zakladatel moderního novodobého českého básnictví
  • soustředil nadšence – Puchmajerova básnická škola – vydala 5 svazků básní (almanachů):
    • 1. a 2. – Sebrání básní a zpěvů
    • 3. a 4. a 5. – Nové básně
    • nový druh básně – óda
• Šebestián Hněvkovský
  • básně: Vnislav a Běla; Děvín – óda

• 1774 vzniká královská česká společnost Nauk – sdružuje české vědce – položení základů pro českou vědu
  • vědecká díla – oblast jazykovědy, historie, literatury
  • Dobrovský, Jungmann, Šafařík, Palacký
• Josef Dobrovský
  • * 1753 v Uhrách; syn dragouna; mluvili německy
  • studoval v Německém Brodě a Klatovech – národnostně se uvědomil => chce pomoc povznést český národ
  • vychovatel u hraběte Nostice (umožnil mu studium ve šlechtické knihovně)
  • ke konci života z usilovné práce duševní nemoc; † 1829
  • vědecká díla – německy, latinsky (česky nebylo možno vědecky psát; svět by nerozuměl)
  • zakladatel vědních oborů: slavistika, bohemistika
  • Dějiny české řeči a literatury
    • 1. ucelené vědecké dílo – vývoj českého jazyka a literatury
  • Zevrubná mluvnice jazyka českého
    • nejzákladnější dílo v dějinách českého jazyka
    • pokládá novodobé základy současného jazyka
    • vychází z Bible kralické
  • Německo – český slovník – 2 díly; rozsáhlý
    • pomocníky – Puchmajer a další
  • Základy jazyka staroslověnského – položil základy ke slavistice
    • srovnatelná se Zevrubnou mluvnicí jazyka českého
    • staroslověnština – mrtvý jazyk
• Josef Jungmann
  • počeštil vědu; 2. etapa
  • * Hudlice u Berouna; z chudé rodiny
  • gymnázium v Praze; filozofie, práva
  • středoškolský profesor – Litoměřice, Praha (Staroměstské gymnázium – česky)
  • učil češtinu
  • stává se předním badatelem české literatury
  • překladatel (němčina, angličtina); novinář; literární kritik
  • Slovník česko-německý – jeho největší dílo; 5 dílů; nepřekonán
    • počeštil vědu
    • se spolupracovníky dokázal na každý německý výraz najít český
    • nová slova (Purkyně, Ressel) – odborné výrazy
    • na venkově brusiči – vytvářeli nová slova – spíše škodí
  • Historie literatury české – česky; pohled na vývoj české literatury
  • Slovesnost aneb sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu
    • učebnice slohu doplněná ukázkami
• Pavel Josef Šafařík
  • 2. etapa
  • Slovák; z vlastenecké rodiny – otec hlasatel – pastor
  • protestantská univerzita
  • vychovatel v bohatých rodinách
  • 15 let profesor na gymnáziu v Srbsku
  • průzkum slovanských literatur
  • ředitel univerzitní knihovny
  • díla česky, slavistická; věrný národu
  • Tatranská múza s lirou slovanskou
    • vlastenecká poezie – láska ke Slovensku, verše též Slovanům
  • Dějiny slovanské řeči a literatury
    • vývin slovanských literatur
    • díval se na Slovany jako na 1 národ (jazyky – nářečí) – chyba
  • Slovanské starožitnosti
    • slovanské dějiny od nepaměti do vzniku písemnictví (8.-9. století)
    • na historii dokázal: Slované jsou spolutvůrci evropské kultury => podpořil sebevědomí Slovanů v boji proti germanizaci
  • Slovanský národopis
    • od vzniku písemnictví až po Šafaříka (pokračování starožitností)
    • uvedeny mapy původního osídlení Slovanů
• František Palacký
  • věnuje se historii českého národa
  • z evangelické rodiny; otec – vzdělaný rolník (učil se na českobratrské škole)
  • studoval v Trenčíně a Bratislavě
  • vychovatel v rodině
  • do Prahy – studium dějin
  • jmenován českým zemským historiografem
  • myšlenka austroslavismu – Slované mohou žít v Rakousko-Uherské monarchii, budou-li mít větší práva)
  • Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě
    • 6 dílů; nepřekonané vědecké dílo; vědecký pohled
    • od nepaměti do roku 1526 (nástup Habsburků)

Počátky obrozeneckého divadla

• hrálo se u bohatých lidí – německé, italské hry – pouze pro bohaté
• český lid divadlo neznal
• ojediněle kočovné společnosti – hráli špatně přeložené německé hry
• loutkové divadlo
• vlastenci – divadlo důležité: knih bylo málo, lidé je nekupovali; slovo z jeviště má daleko větší dopad na člověka než kniha
• mnoho problémů – v závěr NO odstraněny
  • nebylo co hrát (nebyly původní české hry)
  • nebylo kde hrát
  • nebylo kým hrát
  • nebylo komu hrát
• 1. české představení v Praze v divadle V kotcích (německé divadlo) roku 1771 – Kníže Honzík
• 1783 otevřeno Nosticovo divadlo
• 1. etapa vývoje obrozeneckého divadla
  • velmi krátké (4 roky) ale důležité
  • divadlo Bouda
    • herci – Vlastencové z Boudy
    • Karel Ignác Thám – překladatel
    • Václav Thám – historické hry: Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka
  • končí zbouráním Boudy (překážela provozu)
• 2. etapa vývoje obrozeneckého divadla – delší
  • více představení; v Praze však není stálé české divadlo
  • Prokop Šedivý – komedie – frašky
    • Masné krámy; Pražští sedláci
  • Jan Nepomuk Štěpánek – autor, překladatel, upravovatel
    • spoluředitel Stavovského (Nosticova) divadla – umožňoval občas česká představení – většinou jeho hry
    • Čech a Lech, Obležení Prahy od Švédů, Břetislav aneb vítězství u Domažlic
    • veselohry – Berounské koláče, Pivovar v Sojkově
  • Václav Kliment Klicpera
    • z Chlumce nad Cidlinou; syn krejčího
    • gymnázium; V Praze medicína – nedokončil
    • divadlo i vychovávat a vzdělávat
    • středoškolský profesor v Hradci Králové
    • historicko-vlastenecké hry: Blaník, Každý něco pro vlast, Žižkův dub, Příchod Karla IV. do Čech
    • veselohry – Hadrián z Římsů, Rohovín čtverrohý, Veselohra na mostě, Zlý jelen, Lhář a jeho rod, Divotvorný klobouk
  • divadlo u Hybernů, Stavovské divadlo, Rajmanův dům, Taisingerovo divadlo – hrány české hry
  • závěr: Tyl okolo sebe ochotníky – Kajetánské divadlo (1834 -1837)
  • končí uzavřením Kjetánského divadla
• 3. etapa vývoje obrozeneckého divadla – snaha vybudovat divadlo národní – symbol české státnosti, vyspělosti – s myšlenkou Tyl