2. Literatura doby reformního hnutí a doby husitské
- reformní hnutí – přelom 14. a 15. století
- počátky v názorech některých lidí na problémy společnosti – chudoba-bohatství příčiny v církvi (hlásá něco jiného než koná)
- myšlenky na nápravu církve kněží (kázání, spisy)
- Matěj z Janova
- Pravidla starého a nového zákona – píše o bibli a žití podle ní; volá po reformách
- Konrád Waldhauser
- Němec, k nám povolaný Karlem IV. s cílem napravit církev
- neúspěšný – zastával názory jen mocných; kázal německy
- Jan Milíč z Kroměříže
- velký vliv na lidové posluchače
- nebojácný karatel, kritik; vedl příkladný život
- jeho žáci vytvořili středisko českého reformního hnutí a kazatelství v Betlémské kapli
- Tomáš Štítný ze Štítného
- z chudšího zemanského rodu; studoval na praž. univ. – nedokončil
- věnuje se hospodářství; neustále ve styku s Prahou; koncem života do Prahy
- seznamuje se s myšlenkami Milíče a mistrů z univerzity – přemýšlí
- myšlenky do spisů – traktáty; laik – problémy církve česky
- Knížky šestery o obecných věcech křesťanství
- jak by se mělo žít podle křesťanských zásad
- v předmluvě se brání proti výpadům kněžích
- původně poučení pro děti, sloužící, nejbližší okolí
- O trojím stavu – panenském, vdovském a manželském
- jak by měl člověk žít svobodný, ovdovělý, ženatý
- O hospodáři, hospodyni a čeledi
- jak by se hospodáři, hospodyně a čeleď měli chovat
- Řeči nedělní a sváteční
- česká postila (sepsané kázání)
- vysvětluje dětem části bible
- feudální systém je stálý – vidí nedostatky – pokus o nápravu – lidé mají žití podle křesťanských zákonů
- Řeči besední – rozhovor otce s dětmi – přibližuje jim křesťanství
Písemnictví období husitského
- přiostřují se společenské rozpory: nízká-vysoká šlechta; feudálové města-vesnice; vysoká šlechta-církev
- venkov střediskem revolučních myšlenek (nejvíce utlačováni) hlavně proti církvi => upouští se od legend, nyní hlavě traktáty
- Mistr Jan Hus (1371 – 1415)
- narodil se v Husinci; do školy v Prachaticích
- odchází s matkou do Prahy na partikulární studia
- na KU katedru svobodných umění; zde se přátelí hlavně s Jakoubkem ze Stříbra a s Jeronýmem Pražským
- původně chtěl být knězem (aby se měl dobře); poznává, že kněží zanedbávají své povinnosti => příčí se proti tomu
- seznamuje se s myšlenkami Matěje z Janova (navštívil Prahu) a Jana Milíče z Kroměříže prostřednictvím jeho žáků
- bakalář svobodných umění => může přednášet na univerzitě pod vedením mistra – jsou splněny jeho dětské sny
- zván do vyšších kruhů; zapisuje se na teologickou katedru
- 1400 vysvěcen na kněze; děkan na fakultě svobodných umění
- rektor university; stále více si všímá zlořádů církve; začíná kázat
- přednáší na universitě; velký kazatelský ohlas => významný kazatel
- správce a 1. kazatel Betlémské kaple
- pražským arcibiskupem Zajíc Zbyněk z Haznburku – chtěl odstranit zlořády církve, proto ustanovil Husa synodním kazatelem
- vlna odporu proti Husovi – bohatí kněží se ho bojí
- Hus získává od Jeronýma Pražského (studoval ve Francii, Anglii) spisy Johna Wycliffa (přední anglický reformátor)
- oba nezávisle na sobě ke stejným závěrům:
- lidé by se měli vrátit ke Kristovým zákonům
- kněží by měli opustit život v přepychu
- světská moc by měla mýt právo trestat nehodné kněze
- křesťané by se místo sporů jak by měla církev žít měli vrátit k bibli
- věřící by neměli být nuceni uctívat sošky , ale dělat dobré činy
- Wycliffovi spisy sbírány a páleny – Hus protestoval
- 2 papežové (hádali se, kdo je pravý); jmenován třetí papež – proti ostatním dvěma vojsko (aby měl na válku prodává odpustky)
- Hus a další se proti tomu postavili – bouře – papež proto nad Prahou interdikt; na Husa, Jeronýma Pražského a Jakoubka ze Stříbra klatba
- Hus odchází do jižních Čech, káže na Kozím hrádku a pak na Krakovci u Rakovníka
- Jan XXIII. svolává koncil do Kostnice – vyřešení problémů církve
- Hus vyzván Zikmundem, aby tam jel vysvětlit svá kázání a dal mu glejt, který zaručoval jeho bezpečnost a návrat do Prahy
- uvězněn; píše dopisy
- Jan XXIII. nemá podporu => prchá, je však chycen a zavřen; za hlavu církve se prohlásil sněm
- Hus k veřejnému výslechu – falešná žaloba; výzva aby odvolal
- 6. července 1415 odsvěcen, proklet; upálen; kosti rozdrceny a znovu spáleny
- témata: společnost česká; jazyk; církev
- spřežkový pravopis na diakritický (zavedení háčků a čárek)
- De ecclesia – latinsky; šel za něj na hranici
- otřásl autoritou papeže (není hlavou církve; je jí Kristus)
- v církvi ne těžcí hříšníci (kněží) a ne vlastnit velký majetek
- Knížky o svatokupectví – česky
- proti prodávání odpustků a koupi církevního úřadu
- Výklad viery, Desatera a Páteře
- vykládá základní pravidla církevního života, náboženství, víry, desatera přikázání, význam otčenáše
- Postila – písemný výklad jeho kázání
- řada dopisů z Kostnice
- Věrným Čechom – loučí se se svým národem; přání, aby v Betlémské kapli byla kázána pravda a boží slovo
- mnoho náboženských písní
- Jistebnický kancionál – sborník náboženských písní (texty i notace)
- chorály – sborové jednohlasné písně s mohutným velebným nápěvem
- Ktož sú boží bojovníci – husitský chorál
- 1. část – bojovníci se obrací k Bohu – aby jim pomohl v jejich spravedlivém boji
- 2. část – vojenského charakteru
- Budyšínský rukopis – vznikl v počátcích husitské revoluce
- 1. část – Žaloba koruny české
- nesouhlasí že je Zikmund českým králem
- 2. část – Porok = domluva, výtka
- Zikmundovi nedostatky ve státní činnosti – nedbá na blaho Čech
- 3. část – Hádání Prahy s Kutnou Horou – alegorická skladba
- spor mezi Prahou (husitské ideály) a K H (protivníci, Řím. církev)
- obhajoba husitských myšlenek a získávání lidí pro ně
- 1. část – Žaloba koruny české
- Žižkův vojenský řád – zákoník pro husitské bojovníky
- kázeň, poslušnost, plnění rozkazů; všichni hus. vojáci stejná práva a povinnosti (demokratický charakter)
- předmluva – Čtyři pražské artikule – program a cíle husitského hnutí
- Jeroným Pražský – významný kazatel; upálen v Kostnici 30.5.1416
- Jan Rokycana – představitel pražského husitství; výmluvný kněz
- Jan Želivský – kněz; mluvčí pražské chudiny
- spolu s Rokycanou organizoval povstání; chycen a popraven
- Jakoubek ze Stříbra – nástupce Husa v Betlémské kapli; † 1429
- Vavřinec z Březové – kronikář doby husitské
- Kronika husitská – pravdivý pohled na vrchol husitského hnutí po bitvě u Lipan 1434
Doba polipanská
- myšlenky pořád mezi lidmi => objevují se myslitelé
- upevněn feudální řád, moc šlechty a církve => dopad na lid
- 1458-1471 – Jiří z Poděbrad – omezil moc šlechty
- Petr Chelčický (1390 – 1460)
- * v Chelčicích u Vodnaň; z chudé rodiny
- samouk z Wycliffových, Štítného, Husových a dalších knih
- vyhledával učence, kněze – rád s nimi diskutoval
- prožil celé husitství, nezasáhl do husitských bojů (nenáviděl válku)
- odmítá: dělení na 3 stavy, státní moc, zákony, vyšší vzdělání
- nesouhlasí s robotou
- chtěl vybudovat beztřídní společnost
- laik; traktáty; spisy; světská i církevní problematika
- O trojím lidu – vychází z bible (prvotní rovnost všech lidí)
- odsuzuje dělení na 3 stavy (kněžský, rytířský (šlechta), robotný)
- udává příčiny
- O boji duchovním – zavržení válek a násilí
- na tuto myšlenku navazuje asi o 500 let později L. N. Tolstoj
- Postila – výklad blízkým
- Sieť viery pravé – náboženská tematika
- alegorie – síť = evangelium (pravé křesťanství); kdo se v síti udrží bude po smrti šťasten
- ukazuje jak a kdo hřeší
- odsuzuje panstvo, šlechtu, kněze, mnichy, univerzitní mistry
- po husitských válkách těžká doba => prostý lid hledá příčiny chudoby => vznikají skupiny hloubavců (např. v Kunvaldu u Žamberka – žijí podle spisů Chelčického; říkali si bratři a sestry)
- 1467 se tato skupina proměnila v Jednotu bratrskou (vychází z Chelčického; později změnili postoj k vzdělání)
Ohlas husitství v literatuře 19. a 20. století
- Svatopluk Čech
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. století
- Husita na Baltu
- symbolicky ukazuje hrdost husitského bojovníka, který padl na Baltu; v hrobě hlídá velikost a slávu husitských myšlenek
- Adamité
- ukazuje na sektu blouznivců, která hlásala volnost a svobodu těla
- chodili nazí
- Žižka
- oslavuje postavu neporaženého bojovníka, stratéga
- ukazuje, jak Žižka táhne na Prahu – proti průvod v čele s Janem Rokycanou – přesvědčil ho, aby Prahu nezničil
- Roháč na Sioně
- ukazuje doznívání husitství
- Alois Jirásek
- Slavný den – počátek husitství
- Konec a počátek – konec doby husitské; počátek Jednoty bratrské
- husitská trilogie
- Mezi proudy – příčiny, které vedly ke vzniku husitství
- Proti všem – vrchol husitství okolo roku 1420
- Bratrstvo – doznívání husitství na Slovensku
- Husitský král – nedokončený
- z dob Jiřího z Poděbrad, který se snažil jako první evropský panovník o mír v Evropě
- dramatická husitská trilogie (trilogie tří Janů) – podává odraz období kdy žili (počátek, vrchol, konec)
- Jan Hus
- Jan Žižka
- Jan Roháč
- Josef Kajetán Tyl
- dramata Jan Hus, Žižka z Trocnova
- Václav Beneš Třebízský
- V červáncích kalicha
- V záři kalicha
- Bludné duše
- Miloš Václav Kratochvíl
- román Mistr Jan
- Václav Kaplický
- Táborská republika – třídílná kronika