1. Nejstarší literatura, vznik písemnictví

Vznik písemnictví u nás

• 6. – 9.století – křesťanské vlivy ze západu (východofranští kněží) – německy, latinsky – lidé jim nerozumí – snaha o podmanění
• 862 kníže Rastislav požádal Michala III. o učence, kteří by šířili křesťanství tak, aby jim lidé rozuměli
• pověřil K a M – sestavili písmo (malá řecká abeceda) – hlaholice – přeložili knihy (část bible, misál, breviář)
• 863 příchod K a M na Velkou Moravu – šíří křesťanství ve staroslověnštině (první jazyk Slovanů)
• střed zájmů s východofranskými kněžími
• nástupce Rastislava Svatopluk – proti šíření křesťanství ve staroslověnštině
• K a M proto za papežem do Říma – papež jim dal svolení
• v Římě K klášterní jméno Cyril
• po jejich smrti jejich žáci vyhnáni do Sázavského kláštera
• v 10. století se křesťanství česky šíří pouze odtud
• 1097 odtud žáci vyhnáni – odcházejí na jih a na východ
• žáci sestavili na základě velké řecké abecedy jednodušší cyrilici

Specifické rysy a znaky staré české literatury

• hospodářské a společenské poměry, vztahy feudální společnosti
• literatura určena spíše poslechu
• psali pouze církevní hodnostáři – hájí zájmy církve
• zlomkovitost
• anonymita
• nemají jméno
• nevíme, kdy památka vznikla

Nejstarší literární památky

• Proglas = prohlášení – obhajoba působení C a M na Velké Moravě
  • připisován Cyrilovi, psáno hlaholicí
• Panonské legendy – činnost K a M na Velké Moravě
  • napsány koncem života K a M nebo jejich žáky hlaholicí
  • zachycen i životní styl 9. – 10. století
• 10. století – sjednocení českých slovanských národů Přemyslovci; vznikají kostely a první školy (vzdělání kněžích a potomků významných lidí)
• Kodex vyšehradský – opisovaná kniha
• Legenda o knížeti Václavovi – život svatého Václava
  • staroslověnsky; citová; prostým jazykem
• Život kněžny Ludmily – (Ludmila – babička sv. Václava)

Nejstarší české památky

• Hospodine pomiluj ny (pomiluj ny = smiluj se nad námi)
  • přelom 10. a 11. století
  • mísí se zde staroslověnština s češtinou
  • obrací se k Bohu – prosby o úrodu, mír v zemi
  • vážný nápěv, pro sborový zpěv
  • připisováno sv. Vojtěchovi
• Svatý Václave – ryze česká píseň bez cizích slov
  • přelom 12. a 13. století
  • obrací se k sv. Václavovi, aby nedal dopustit na Českou zem
  • Svatováclavská tradice – přetrvává až do dnešní doby
  • vzniká v 11. a 12. století
  • v průběhu 20. století v době, kdy se rozhodovalo o osudu českého národa (Karel Toman – báseň Září; F. Halas – b. Praze)
• Kristiánova legenda – latinsky, konec 10. století
  • o našich prvních světcích Václavovi a Ludmile
  • počátky českého státu
• Kosmova kronika – latinsky, nejstarší dochovaná česká kronika
  • autor – Cosmas, kanovník pražské kapituly na Pražském hradě
  • české dějiny od nepaměti do roku 1125
  • 1.část: do r. 1038 (nástup knížete Břetislava); vychází z bájí a mýtů
  • 2.část: do r. 1092 (smrt krále Vratislava), vyprávění starců
  • 3.část: do r. 1125 (smrt krále Vladislav), co sám zažil
  • pozoruhodná, poutavá, čtivá, obohacena humorem
  • pro nižší vrstvy, vlastenecké cítění, váží si prostého lidu
  • dramatizace děje, filozofické úvahy
• bohemika – český výraz v latinském textu
• glosy – české vpisky do latinského textu (celé věty, odstavce)

Rozvoj česky psané literatury

• laicizace literatury – od 13. století píší i nekněží – česky
  • většinou o světských problémech (nové téma)
• Alexandreida – příklad světské epiky, neznámý autor
  • vychází z latinské a německé Alexandreidy (oslava Alexandra Makedonského)
  • přepsána na české poměry za panování Přemysla Otakara II. a Václava  II.
  • přání, aby Čechy měli také takového panovníka
• Dalimilova kronika – veršovaná, první česky psaná
  • od příchodu Čechů do roku 1314 (korunovace Jana Lucemburského)
  • vychází z Kosmovy kroniky, méně známých kronik, listin, dokumentů, z autorových zkušeností
  • silně protiněmecká (pronikání k nám), silné demokratické rysy – všichni lidé si jsou rovni (Oldřich a Božena)
  • nesouhlasí s rytířským způsobem života (hazardní hry, lovecké vášně, turnaje), odsuzuje přejímání západních módních zvyků
  • obrací se k šlechtě – větší zájem o národ

Literatura období předhusitského

• 1348 podepsal Karel IV zakládací listiny KU
• demokratizace (píše více lidí), pokračuje proces laicizace => více česky, světská témata
• období vrcholné gotiky (vzniká v Itálii a Francii) za Karla IV a Václava IV
• církev – největší majetek, nejvíce půdy; ovlivňuje světský život i krále
• Život Karlův (Vita Caroli) – latinsky
  • 1.část: napsal Karel IV; do roku 1346
  • 2.část:někdo z nejbližších příbuzných
• žákovská lyrika – básnická tvorba studentů Karlovy university (chudší)
  • bída, sociální postavení, sociální nespravedlnost
  • latinsky, latinsky a česky, česky; dochovány ojediněle
  • satirická, sociální, milostná poezie
• dramatická tvorba – první pokusy
  • výjevy ze života; mnoho se nedochovalo
  • původ ve Velikonočních hrách (předváděny hry související s koncem života Krista – např. Hra o třech malých)
  • Mastičkář – život středověkého města; germanismy, vulgarismy
• vznikají legendy – Legenda o svatém Prokopovi
  • život Prokopa – poustevnický život i život v Sázavském klášteře
• sociální satira – zpravidla neznáme autory
  • sociální nespravedlnost, sociální protiklady (bohatí-chudí) a příčiny (bohatí okrádají chudé)
  • autoři odsuzují, jak někteří lidé bohatnou na úkor druhých
  • Hradecký rukopis – nalezen v Hradci Králové
    • neznámý autor; básně z doby Karla IV
    • 1. část: Desatero kázanie božie – jak se lidé proviňují proti Božím přikázáním; autor naznačuje tresty
    • 2. část: Řemeslníci a konšelé – jak jsou lidé (řemeslníci a konšelé) nepoctiví; naznačuje tresty; mají obecnou platnost
    • 3. část: O lišce a čbánu – první česká dochovaná bajka; námět pravděpodobně Ezopův
  • Podkoní a žák – typická klasická básnická satira
    • v krčmě se oba sejdou a vychvalují své postavení ( ve skutečnosti se mají zle – ironie)
    • ukazuje postavení chudých lidí
  • Smil Flaška z Pardubic – básně
    • Rada otce synovi – otec radí synovi, jak by se měl čestně chovat
    • Nová rada – alegorická básnická skladba: lev (král zvířat) se radí s ostatními zvířaty jak má vládnout, aby se zvířecí říše měla dobře – myšleno na Václava IV.